Po letní odmlce si dnes opět posvítíme na agresivní typ partnera a odhalíme, jak komunikuje se svojí obětí. Připomeňme si, že ne vždy útočí přímo. Ostatně, první část tohoto článku si můžete přečíst zde. Nejdříve si musí být jistý, že oběť nebude mít sílu ani prostředky k účinné obraně nebo odchodu. Tento proces je trefně označován jako vymývání mozku. Děje se nepřímo a je nepostřehnutelné. O to více je efektivní a procitnutí z něho bývá skutečně bolestné.
V článku se dočtete, jaké strategie využívají násilní partneři v komunikaci. Jedná se primárně o partnery vztahové, ale některé způsoby chování/ komunikace se vyskytují i při šikaně, mobbingu (šikana ze strany kolegů v zaměstnání), bossingu (šikana ze strany zaměstnavatele)…. Pokud se je naučíte včas rozpoznat a pojmenovat, budete vědět, nač si dávat pozor. Můžete včas zabránit rozjetí kolotoče násilného vztahu.
Otevřeme-li téma domácího násilí ve společnosti, lidé většinou projevují soucit s oběťmi, ale málokdo skutečně ví, o co se jedná. Stereotypem je obrázek potlučené ženy, která tvrdí, že spadla ze schodů. Od některých lidí jsem dokonce slyšela větu, že po první facce od partnera by od něj odešli. Ale skutečně byste po první „facce“ od partnera odešli?
V tomto článku se chci věnovat partnerskému domácímu násilí páchaného na ženách. Možná si říkáte, že domácí násilí není tak častý jev. Pravdou ale je, že v ČR čelilo nějaké formě domácího násilí nejméně 40 % dospělých žen. V přepočtu na populaci to znamená, že 1,4 milionu žen byly někdy v životě alespoň jednou vystaveny domácímu násilí. Bohužel, žádná z nich nemá na čele napsáno, že právě ona je obětí domácího násilí.
