Poradna

Předsudky a mýty o domácím násilí

8.11.2017  | 
chains-19176_1920

V životě si s sebou neseme mnoho předsudků, aniž bychom chtěli. K jejich zakódování v naší mysli přispívá zejména vliv společnosti. Tento bludný tlak je také jednou z příčin, že si necháváme líbit chování, které je přes čáru. Někdy nám předsudek poslouží k tomu, abychom mohli před něčím zavírat oči a přesvědčovat se, že je vše v pořádku. Jeho prostřednictvím vidíme jen to, co vidět chceme. Dříve se například říkalo, že žena má velkou sukni, aby pod ní mohla zamést všechny problémy. Budete-li se toho držet, dopadne to tak, že nakonec někdo zamete s Vámi, Vaším životem a štěstím.

Čemu rozhodně nevěřte:

  • Domácí násilí se týká jen sociálně slabších rodin nebo nevzdělaných lidí.

Inteligence, životní úspěch, prestiž a pozlátko rozhodně není zárukou slušného chování, natož eliminace domácího násilí. Například i ten šarmantní a obětavý pan doktor dokáže naprosto pošlapat a zlikvidovat svou ženu. Sociální rozdíly se projevují pouze ve způsobu páchaného násilí. Platí, že čím inteligentnější agresivní partner, tím více nepředpokládané a rafinované násilí a tím více nevěřícní svědkové.

  • V každém vztahu je něco a oni mají holt „Itálii“.

Je sice pravdou, že vztahy bez konfliktů a občasných hádek téměř neexistují, ale zásadní je dodržování určitých hranic. Mezi běžnou hádkou a domácím násilím je propastný rozdíl. Hádka se odehrává na verbální úrovni a partneři mají stejné výchozí pozice, což při domácím násilí rozhodně neplatí a neměli bychom to zaměňovat.

  • Proč se s ním/ní nerozejde? To já bych hned odešla.

Proč? Protože v tom hraje roli milion a jeden faktor – finanční dno, děti, bydlení, strach, stud, odmítavý postoj okolí a v neposlední řadě Vás drahá polovička natolik vydeptá, že už fakt ani nevíte kde je nahoře nebo dole. A protože kdo si to nezažil, nebo se o danou problematiku alespoň trochu nezajímal, skutečně netuší, oč tu běží.

  • Bylo toho na něj hodně, prostě mu ujely nervy.

I kdyby se to stalo jen jednou, nijak to nemění závažnost situace. Většinou ale ten, kdo takto překročí hranice, zachová se tak i v budoucnu. Agresivní partner se prostě rozhodne, že svůj stres, agresi, vyčerpanost a neúspěch bude ventilovat na někom, kdo je slabší, nebo se nemůže bránit. Neumí to řešit jinak. Jak je možné, že v jiném společenském prostředí se dokáže ovládnout?

  • Obětí je vždy žena.

Býváme dosti šokováni, když se dozvíme, že obětí domácího násilí je muž. Hned přemýšlíme, co je s ním špatně, že se nedokázal bránit. Připomeňme si tedy, že domácí násilí má určitý vývoj a oběť si uvědomí, že je něco špatně, až když je chycen do sítě, ze které se špatně utíká a ve které se nelze bránit. Nevypovídá to tolik o oběti, jako o agresivním partnerovi. Přiznejme si, že i ženy (ač to nebývá tak časté jako u mužů) jsou schopné páchat skutečné zlo.


pexels-photo-289224 (1900 x 1267)

  • Vždyť si toho partnera sama vybrala.

V podstatě tím říkáme, že si za to oběť může sama. Ale ve škole nás nikdo neučí, na co si máme dávat pozor. Ten, kdo vyrůstal v idylické rodině, násilí nečeká a neumí se bránit. Ten, kdo naopak vyrůstal v násilném prostředí, přejímá buď vzorce chování oběti, nebo násilníka. Nezapomeňme také na to, že agresivní partner má dvě tváře, stejně jako Dr. Jekyll a pan Hyde. Myslím, že neexistuje člověk, který by se nechal šikanovat a ničit dobrovolně. Většinou oběť doufá, že se zase vrátí ten její skvělý partner, se kterým začala žít a do kterého se zamilovala.

  • Může za to alkohol.

Alkohol nezpůsobuje agresivitu, po jeho požití pouze padají zábrany. Váš partner tedy vypustí Krakena, který v něm dřímá. Poukazuje to na potlačování emocí a nezpracovaná témata. Znamená to, že čím více problémů bude mít, tím větší bude chuť se napít a tím častější budou incidenty. Alkohol ale nedává nikomu ospravedlnění k tomu, aby s vámi zacházel špatně. Ne každý, kdo se opije, je agresivní.

  • Asi ho vyprovokovala…

Ospravedlňuje partnera/ku k fyzickému násilí to, že mu ten druhý byl nevěrný? Že se jeden nechová podle představ toho druhého? Že má na věc jiný názor? Ano, někdy rupnou nervy i oběti, ale většinou jí do tohoto stavu uvede agresivní partner. Každý je nějaký a nemusí se nám to líbit. Je to ale důvod k fyzickému napadení? NIC NEOSPRAVEDLŇUJE MUŽE ČI ŽENU K TOMU, ABY POUŽIL VŮČI SVÉ PARTNERCE/ PARTNEROVI FYZICKÉ NÁSILÍ A UPÍRAL JÍ/MU ZÁKLADNÍ SVOBODY A PRÁVA. S tím souhlasí i legislativa.

  • Nic mi do toho není, ti dva by si to měli vyřešit mezi sebou.

Násilí se týká každého z nás a zavíráme-li před ním oči, stáváme se v podstatě spolupachateli. Násilí odehrávající se za zavřenými dveřmi má stejnou hodnotu, jako násilí způsobené na veřejném místě, je tedy stejně právně postižitelné. Tím, že před ním zavíráme oči a všemožně se ospravedlňujeme, utíkáme před odpovědností.

  • Poslední a zásadní mýtus: Mně by se tohle stát nemohlo.

Opravdu? Je to stejné, jako když řídíte auto – stačí chvilka nepozornosti a problém je na světě. Je těžké připustit si to, ale kdo z nás dokáže zcela racionálně a bezchybně uvažovat, když se do někoho zamiluje? Agresivní partner je zpočátku dokonalý a neodolatelný, dokáže manipulovat a využít nejmenší slabiny. Pokud jsou předsudky a mýty to jediné, co o domácím násilí víte, může se stát oběť i z Vás.

Za Nadační fond Romany Pavelkové terapeutka pro osobní rozvoj a koučka Mgr. Jana Maierová.

pexels-photo-635356

Mohlo by se Vám líbit