Máma

NEzoufalé Velikonoce

14.4.2017  | 
Aa

Velikonoce patří k nejstarším svátkům vůbec. Bohužel dnes tradice ustupují do pozadí a stále méně mladých lidí si uvědomuje, proč se Velikonoce vůbec slaví.

Dnes Velikonoce chápeme jako křesťanskou oslavu, která se nenápadně prolíná s velmi silně zakořeněnými pohanskými zvyky, oslavujícími znovuprobuzení přírody k životu po dlouhé zimě. Jsou to tedy svátky radosti, počátku úrody a naděje.

Termín Velikonoc

Velikonoce nemají přesně stanovené pevné datum. Konají se vždy v pondělí po prvním jarním úplňku (jaro začíná 21. března). Velikonoční pondělí může připadat na kterékoliv datum mezi 22. březnem a 25. dubnem. Letos je to 17.dubna.

829f0498c02e69afb606da1f45960258

Pašijový týden aneb názvy dnů ve velikonočním týdnu

Každý den ve velikonočním/pašijovém (pašije – vyprávění o utrpení a smrti Ježíše Krista) týdnu má svůj název. Jednotlivé dny si nyní představíme. Dozvíte se nejen jejich jména, ale také jaké tradice, zvyky či pověry se s nimi pojí a jak souvisí s příběhem o Ježíši Kristu.

Květná neděle – poslední (tedy šestá) postní neděle (půst začíná Popeleční středou a trvá 40 dní). Dle Bible přijel Ježíš se svými učedníky do Jeruzaléma, aby oslavil Pesach (odchod Izraelitů z Egypta). Název neděle je odvozen od květů (mají připomínat palmové větve, jimiž lidé vítali Ježíše), kterými se zdobí kostely.

Modré (žluté) pondělí – představuje poslední masopustní pondělí

Šedivé úterý – uklízelo se obydlí, vymetaly se všechny nečistoty

Škaredá středa (Sazometná středa) – Bible uvádí, že Jidáš právě v tento den zradil Ježíše Krista. Podle tradice se mají vymetat komíny. A také se říká, že budete-li se mračit, pak se budete mračit každou středu po celý rok.

Zelený čtvrtek – dle Bible se v tento den konala v Getsemanské zahradě poslední večeře Ježíše Krista. Byl při ní zatčen. Na Zelený čtvrtek se také naposledy před Velikonocemi rozezní zvony (říká se, že odlétají do Říma. Znovu zazní až na Bílou sobotu při zpěvu Gloria). Jejich zvuk je nahrazen řehtačkami a klapačkami. Název tohoto dne je odvozen od skutečnosti, že se nosilo zelené mešní roucho.

Mezi zvyky patří například brzké vstávání a omytí rosou (zabrání se nemocem), má se sníst něco zeleného (člověk bude rok zdravý) a další. Také se pekly jidáše (pečivo z kynutého těsta), které se namazaly medem.

Velký pátek – v Bibli je napsáno, že Ježíš byl souzen, odsouzen a ukřižován. Křesťané mají držet přísný půst.

Říká se, že na velký pátek se otevírá země a vydává poklady. Otvírá se dokonce i hora Blaník a prý je možné spatřit blanické rytíře. Dle tradice se nemá prát prádlo či pracovat na poli a v sadu. Také se nemá nic půjčovat, prodávat a darovat.

Bílá sobota – končí půst, který trval 40 dní. Uklízí se, pečou mazance a velikonoční beránci, zdobí se vajíčka a pletou pomlázky.

Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční) –podle Bible vstal Ježíš Kristus z mrtvých. Pro křesťany se jedná o nejvýznamnější svátek roku. V kostele se světí jídlo, které se pak podává u slavnostní tabule.

Velikonoční pondělí – tento den je spojen s koledováním, poléváním vodou a velikonočním zajíčkem

a84547443e6773a22fe676b38837e07c

Na co byste neměli zapomenout:

Výzdoba

Málokde se dovídáme, že důležitou součástí svátků jara je také výzdoba, chceme s jarním příchodem přivítat také znovuzrození sil a radostné očekávání, proto bychom rozhodně neměly zapomenout si trochu ozdobit domov, ať už proutky vrby jívy alias kočičkami s mašlemi, kraslicemi nebo jarními kvítky, také okna by měla symbolizovat jaro, například nálepkami s jarními motivy nebo můžeme dát povolení našim ratolestem a průchod jejich dětské fantazii, aby nám krásně jarně vymalovaly okenní prostor různými obrázky květin.

Již v historii lidé vítali jaro výzdobou, vysypávali ornamenty na zápraží pomocí hrnku či květináče a písku či vody, nebo zdobili okna květinovými vzory s pomocí seříznutého mýdla – takto se zdobívaly vlnovkami a spirálami průjezdy a zápraží venkovských stavení o velikonočních a svatodušních svátcích, nebo na dožínky a posvícení.

Beránek a zajíček

Většinou se na Velikonoce  peče beránek. Beránek symbolizuje v židovské tradici Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin. V křesťanství je beránek symbolem Ježíše Krista, protože byl jako beránek obětovaný za spásu světa. Proto je symbol beránka součástí velikonočních oslav, z historických pramenů se ale jen stěží dozvídáme, zda šlo o maso nebo pečivo. Pravděpodobně se jedla pečeně i piškotové pečivo. Dnes beránka pečeme z těsta a zdobíme mašlí, beránek podle historických tradic by měl zdobit každý velikonoční stůl.

Zajíčka už dnes již také pečeme, anebo ho používáme jako dekoraci. Zajíček tzv. „ostrházi“ – pochází z Německa, k nám se dostal až počátkem 20. století. Zajíc je ovšem i symbolem plodnosti, života a štěstí a je spjat s egyptskou a aztéckou mytologií. Velikonočního zajíčka najdeme už v Bibli, kde symbolizoval vše chudé, skromné, pokorné. Býval znázorňován jako bílý zajíc u nohou Panny Marie – symbol čistoty nad tělesným pokušením.

Vajíčka – kraslice

Ze jména pohanské bohyně plodnosti Eostre vznikl název Easter, anglické označení Velikonoc. Podle legendy bohyně Eostre proměnila ptáčka, který umrzl ve vánici, v zajíce. On pak z vděčnosti každé jaro kladl vejce jako pták. Vajíčko je tedy prastarý symbol života, plodnosti a vděku. Už v dávných dobách se jim přisuzovala magická moc, která se zvyšovala obarvením. Červená barva hrála důležitou roli, neboť je to barva krve a rovněž s ní spojeného života.

Zdobená vejce se užívala nejen při jarních obřadech, ale také při narozeních, svatbách a pohřbech. Protože kultovní smysl nemělo darování, ale požití jejich obsahu, zdobila se od nepaměti vařená. Zvyk jíst vajíčka na Velikonoce souvisí patrně s velkým půstem, při němž se nesměla jíst ani vejce, a proto lidé nedočkavě čekali, až postní doba skončí.

7584d864d48166102f79753ee9f5560e

Tradice dávat velikonoční vajíčko pochází patrně až ze starého Egypta. Ve spojení s lidovou tradicí vznikl pak obyčej zdobení kraslic, který se krajově velmi různí, stejně jako pojmenování. Kraslice je prý slovo východočeské a znamená červené velikonoční vejce. Zvyk zdobení kraslic pochází teprve z druhé poloviny 19. století.

Pomlázka

Pomlázka, (po)omlazení, vyrobené z mladých vrbových proutků, měla ženám předat mládí a sílu těchto proutků. Pánové a chlapci by si měli plést z proutků pomlázku nebo tzv. žílu a ženy by se měly nechat tímto proutkem vyšlehat, aby omládly a zkrásněly.

Pro každou ženu v minulých letech to byla čest a tzv. staré panny (ženy nad 25 svobodné a neprovdané) měly naději. Vajíčko jako odměna za omlazení znamená symbol nového života, vzkříšení. Potom tedy zapomeňme na Botox a nechme se pořádně vyšlehat na Velikonoční pondělí. Můžeme poučit muže, že správně se šlehá jen mašlemi a po zádech nikoliv po hýždích, jak je u našich koledníků zvykem.

Mazanec

Nechce-li se vám péct beránka, zkuste mazanec, aspoň ten by neměl chybět. Je symbolem slunce, zadělává se na Bílou neděli, dělá se ze stejného těsta jako vánočka. Dříve to však bývalo pečivo nesladké, připravoval se ze strouhaného sýra a většího množství vajec (žádoucí byl žlutý mazanec).

b64aab245f34ef785ffbb2562cc5bfb8

Sladká varianta tohoto obřadního pečiva si však ponechala původní okrouhlý tvar a znamení kříže. V jiných koutech naší země se nesladkým mazancovým koláčům říkalo baba, babůvka, plecovník, šoldr, svěceník.

Jidášky

Pokud nemáte chuť péci ani mazanec, zkuste aspoň jidášky nebo malé mazance – briošky, obojí je pečivo z bílé mouky a medu ve tvaru válečku, může být také slaná varianta, symbolizují provaz, na němž se Jidáš oběsil – podle křesťanského výkladu. Prozaičtější lidový výklad praví, že hospodyním bylo líto zbytků těsta a dětem pekly malé figurky a zvířátka pro potěšení.

Hledání pokladů

Na Velký pátek by kromě velkého půstu měla přetrvávat tradice hledání pokladů, pokud jsme něco ztratily, na Velký pátek vše prý zaručeně najdeme a k tomu ještě mnohem více. Poklad, který najdeme, by měl mít podobu něčeho drahého pro potěchu mysli i ducha nebo milého pro radost nebo najdeme rodinný pečlivě uschovaný poklad, zkusme tedy hledat. Pokud jsme si jisté, že je to marné, zkusme si něco pro radost uschovat na další Velký pátek.

Zjistily jste, že vás nebere žádná velikonoční tradice? Nebaví vás uklízet ani nic zdobit či malovat, vejce nejíte a nerady pečete a už vůbec se nechcete nechat od mužů tlouct proutkem? Tak hlavně nezapomeňte na radost ze života, jelikož o tom právě svátky jara jsou a řádně je oslavte, mají se slavit 50 dnů jako odměna, tak do toho a krásné Velikonoce!

B.

Zdroje:

http://www.jarodic.cz/cz/velikonoce-zvyky-tradice-a-symboly.php

http://zeny.e15.cz/clanek/domov/velikonocni-tradice-prozradime-vam-na-co-nezapomenout

Mohlo by se Vám líbit