Volný čas

Papírová svatba aneb 2 roky od svatby

21.6.2016  | 
svatba

Dnes je 21.června, což znamená, že slavíme 2 roky od svatby.

Pro neználky přiblížím zběžně naše seznámení. Vladík byl automechanik a já potřebovala opravit auto. Líbil se mi a já jemu taky. Pozval mě na rande, ale já tou dobou chodila s hokejistou, který měl potenciál nejmíň do NHL. Uplynul rok. NHL se nekonalo a já zase potřebovala opravit vůz. Navštívila jsem opět pana Vladimíra. Líbil se mi pořád. Snad ještě víc než tenkrát. K ničemu se neměl holomek, takže jsem ho musela sbalit já. Domluvili jsme si oběd. Přijela jsem včas (jak bývalo mým dobrým zvykem), objednala jsem si vodu a říkám si, že každou chvíli přijde. Nepřišel. Zapomněl. Pomyslela jsem si něco o blbci a jeho promarněné životní šanci. Copak na oběd se mnou se zapomíná?! Na oběd se mnou se stojí fronta. Pche. Ale zázraky se ději, zavolal, omluvil se a přijel. Měl štěstí a nakonec zpoždění necelých 10 minut. Alespoň máme co vyprávět vnoučatům. Happy endy se tedy dějí i v životě, nejen v romantických komediích s Hugh Grantem v hlavní roli.

Co se od svatby změnilo? V první řadě moje příjmení. S hrdostí jsem si tenkrát nechala vyměnit doklady a do kolonky stav zapsat VDANÁ – ať každý ví, že jsem něco extra. Občanku ukazuji jen na místní poště, kde pracují starší dámy na které to neudělá takový dojem jaký jsem si představovala..V zimě, těsně před Vánoci, jsme se přestěhovali do našeho domečku na kopečku. Aby toho štěstí nebylo příliš, tak nás po novém roce navždy opustil DŽEK – nejlepší pes co kdy žil. Příhody s ním by vydali na další článek, třeba někdy příště.

A konečně 9 měsíců po svatbě se nám narodila EDUNKA. Pro ty kteří neumí počítat – otěhotněla jsem o svatební noci. Jak taky jinak..

DSC_5584 (1)

Já myslím, že až na to příjmení, adresu a dítě nic moc změny. Když vyrazím do víru velkoměsta, jakým Hradec Králové bez pochyby je, tak to pořád to umím rozjet a domů se vracím za svítání (jako každý slušný člověk). Akorát už nesháním toho ženicha. Chci se jen pobavit a nemít velkou opici druhý den.

Moc to nepřeju těm, které ještě svého pana Božského nemají, protože tento víkend mě přesvědčil o tom, že není z čeho vybírat. Ty nejlepší kusy (čti muži) jsou totiž již rozebraní (čti ženatí).

Dnešní kluci mi přijdou moc potetovaní, moc zženštilí, nosí dlouhá trika a legíny místo džínů, vlasy češou na patku a nosí vousy po prsa ..
Celkově mi přijde dnešní doba  přinejmenším divná.  Dřív (nemyslím v pravěku nebo za první republiky, myslím dobu pár let zpátky) jsme se seznamovali v posilovně, škole, v baru, přes kamarády. Dnes si každý nejprve sjede Váš profil na facebooku nebo instagramu, pozjišťuje kdo jste, co děláte, jaké máte auto, byt, dům, kde jste byli na dovolené a teprve poté Vás případně osloví. To je úlet. Všichni si chtějí užívat, nevázat se, zažít co nejvíc a nakonec ve třiceti pláčou, že jsou svobodní, bezdětní a sami. Kluci v 35 letech zjišťují, že to zas taková hitparáda není, že jim nakonec chybí to sklopené prkénko, teplá večeře i náruč. Že sice neměla míry modelky, ploché břicho, zadek bez ďolíčku ani prsa velikosti 3 a více, ale nakonec z těch všech krásek, které musel nutně poznat byla ona ta, kterou miloval. A třeba taky ne. Třeba kecám. Každý nechce žít v páru a mít rodinu.

DSC_5585 (1)

P.S.: I když zapomene na první rande, tak si Vás nakonec může vzít za ženu.

Krásný výročí všem.

DSC_4809 copy (1)

 

  • Jani 21.6.2016 at 11:23

    Miso,preji Vám hodně štěstí do dalších společných let.Jsem ráda že mas svého pana Božského :-) Palec nahoru 😉

    • Michaela 21.6.2016 at 17:48

      Děkuji!

  • Vladimír Studýnka 21.6.2016 at 13:24
    • Vladimír Studýnka 21.6.2016 at 13:27
  • Monika 21.6.2016 at 20:16

    Nice! :)

  • Janka 29.8.2016 at 15:28

    Krásné fotografie ze svatby. Škoda jen, že jste si nepůjčili dekorativní svatební židle :-))

  • Mohlo by se Vám líbit